• 13:00 neznámý havíř nevědomky spustil pásový dopravník.
• 15:30 revírník zjistil zápach spálené gumy, ale nenašel místo.
• 17:15 revírník zjistil opět zápach spálené gumy
• 17:24 záchranáři sfárali do dolu.
• 18:55 příkaz k vyfárání havířů

• Jediná kvalifikace nekompetentního ředitele dolu byla červená stranická legitimace
• Hlavní inženýr byl na dovolené
• Opožděné odvolání osazenstva dolu k vyfárání. Příslušník StB nařídil nejdříve vyvézt naložené vozíky s uhlím, aby byl splněn plán těžby. Předčasné vyfárání havířů mohlo být považováno za trestný čin sabotáže.
• Vadný systém větrání dolu.

Email návštěvníka V.:
Dobrý den, náhodou jsem narazil na tyto stránky.
Připomněly mi tu dávnou událost. Všichni nebožtíci byli zároveň mými kamarády. Dodnes mám v paměti rozložení důlních děl v přímém sousedství události. Byla to svážná-/úpadnice/ z 1. patra na druhé patro. Místo tragedie se nalézalo za izolačními dveřmi, které byly pár metrů za ochozem náraziště 1. patra. Hned za těma izolačníma dveřmi byl výklenek, pod tímto výklenkem asi 10 m kde začínal sklon svážné, byl umístěn vzduchový vrát /vrátek/. Typové označení tohoto vratku si již nevzpomínám. Tento vrat sloužil k dopravě a popouštění materiálu po svážné. Tak byly zaobsluhovány jiné důlní díla, která navazovala na tuto "tepnu", ocelovou výztuhou - hajcmany, potrubím, dřevem atd. Materiál se často dopravoval i smykem po počvě - /zem, podlaha/. Na nižším druhém patře, probíhala elektrifikace. Tehdy na tom inkriminovaném místě, jsem pracoval jako zámečník, proto si tak dobře na vše vzpomínám. Všechny technologické zařízení jsem tam dopravil, zkompletoval a dal do chodu svýma rukama. Dodnes si také vzpomínám, že nějaký týden před událostí, jsem prvně tam uváděl do provozu ŽM 3, stroj ze Sovětského svazu, byl to první 3 pístový vzduchový motor, předtím to byly jednopístové. V tu dobu jsem byl již dobrovolným zachránářem na dole Paskov ještě nebyla ZBZS. Ta byla zřízena až po výbuchu. Jako záchranář jsem pak zasahoval na různých dolech v OKR při různých tragických událostech.
Proč to vše vzpomínám. Rád bych našel nějakou oficiální verzi této události. K různým dalším událostem jsem četl rozsáhle elaboráty, k této, bohužel nic oficiálního. Byla vyřčena spousta hypotéz, včetně té, že příčinou byla elektrifikace, která byla předčasně právě v tuto noční směnu na 2. patře uváděna "do chodu". Ale těch hypotéz, jako ostatně při každé takové události, je vždy mnoho.
Při osobních hovorech s těma kamarády, co vše přímo tam prožili, jsem nikdy nedospěl k závěru. Často i oni se ve svých výpovědích rozcházeli, což je logické, na některém místě byl vidět záblesk, jinde ne, někde byla první tlaková vlna, jiní si třeba z toho šoku nevzpomínají vůbec nic. Ti další, co by objasnili tragickou událost, jsou mrtví.
Máte-li možnost mi dát vědět kde se nějaké "zaručenější" informace nalézají, budu velice rád.

Memento důlních nehod v českém hornictví v knizea Memento Vydavatelství: MONTANEX a.s.
Má 461 str. , brožovaná, formátu B5, cena 640,- Kč k zakoupení je u vydavatele - společnosti
Téměř pětisetstránková publikace, věnovaná památce všech, kdo při důlních neštěstích ztratili svůj život, maximálně vyčerpávajícím způsobem připomíná tragické události v našem hornictví. Je koncipována tak, aby obsahovala havárie charakteristické pro různé druhy ohrožení – závažné endogenní i exogenní důlní požáry, průtrže hornin a plynů, horské otřesy, průvaly vod a bahnin atd. – tak, aby byly zmíněny všechny současné a mnohé minulé báňské revíry. Obsáhlý text provází a doplňuje řada historických fotografií, map, plánů a grafů.

• 25-04-1986 začátek pravidelné odstávky spojené s testem nouzového fungování turbíny. Při testování byly brzdící tyče vysunuty více než dovolovaly bezpečnostní předpisy.
• 13:05 výkon byl snížen na polovinu. Byl odstaven turbogenerátor. Byl odstaven systém havarijního chlazení.
• 23:10 chybou operátora klesl výkon na 30 MW. Reaktor začal být nestabilní. Operátoři měli nyní reaktor odstavit. Přesto test pokračoval dále.


• 26-04-1986
  00:38:26 Vlivem silného ochlazování klesá tlak, výkon se snižuje až k zastavení reaktoru. Chybu udělá hlavní inženýr Djatlov: nařídil vytáhnout regulační tyče z reaktoru.
• 00:42:07 regulační tyče jsou vysunuty výše než dovolují předpisy. Během pěti minut výkon vzroste na 200 MW.
• 1:23:00 Reaktor je stále nestabilní. Operátoři se pokusili o jeho stabilizaci zvýšením výkonu. To se nepodařilo.
• 1:23:04 Další chyba. Operátoři zablokovali havarijní signál, který by v případě nouze reaktor odstavil.
• 1:23:40 Operátoři dali přece jen signál k havarijnímu odstavení reaktoru. Účinek byl však příliš pomalý. Vysoké teploty zdeformovaly trubky pro brzdící uhlíkové tyče a nedovolily vrátit tyče do původní polohy.
• 1:23:44 Tyče se zasekly a nastala muhutná exploze, která urvala horní část reaktoru i střechu elektrárny. Druhým výbuchem vzápětí byla aktivní zóna rozmetána do okolí.

Nespolehlivost černobylské elektrárny je věc diskutabilní. Je však nezvratně prokázaným faktem, že havárii zavinila v prvé řadě obsluha elektrárny, nikoliv technologie - všechny zabezpečovací systémy totiž signalizovaly blížící se krizi a několikrát by ji odvrátily, kdyby... kdyby však operátoři všechny bezpečnostní okruhy postupně neodpojili!
Reaktor se do poslední chvíle bránil přivedení do nestabilního stavu. Důkazem je, že jeden z operátorů musel kleštěmi přeštípnout kabel jednoho nevypnutelného okruhu - jinak by se reakce spolehlivě a bezpečně zastavila.

Neviditelný pes ze dne 12-05-2003

Podle britského televizního dokumentu chtělo sovětské vedení provést experiment. Nedlouho před tím izraelské letectvo zbombardovalo rozestavěnou atomovou elektrárnu v Iráku. Sovětské vedení chtělo vyzkoušet zda, při podobném útoku, dotáčející turbíny vydrží aspoň minutu vyrábět elektřinu potřebnou k čerpání chladící vody, než nastartují náhradní naftové generátory.
Poznámka Astrology Pacific:
Hlavní hygienička ČSSR MUDr. Zusková vydala v tisku prohlášení, že radiace na našem území je nulová. Následující den vyhlásila, že radiace klesla na polovinu. Naši občané věděli ze zahraničního rozhlasu, že například v Rakousku vláda doporučila svým občanům nevycházet ven a pokud se vrátili zvenku, aby sprchou se sebe smyli radioaktivní prach. A proti poškození štítné žlázy radioaktivním jodem vydávala jodidové tablety.
V té době čechoslováci vířili a vdechovali radioaktivní prach v ulicích prvomájovými průvody.
Na podzim roku 1986 byla nebývalá úroda hřibů v lesích. Je známo, že hřiby a houby vytahují z půdy a uskladňují v sobě radioaktivní látky.

• 1970 - Slavnostní zahájení výstavby černobylské jaderné elektrárny V. I. Lenina.
• 1977 - První reaktor elektrárny byl uveden do provozu, později byly spuštěny ještě další tři bloky.
• 1984 - Do provozu uveden čtvrtý reaktor.
• 1986 - 25. dubna 01:06 -Zahájeno plánované odstavení čtvrtého bloku.
• 13:05 - Výkon reaktoru snížen na polovinu. Odstaven první turbogenerátor a odpojen systém havarijního chlazení.
• 23:10 - Chybou operátora došlo k prudkému poklesu výkonu reaktoru.
• 26. dubna: 01:23:04 - Operátoři uzavřeli přívod páry a experiment začal. Poslední osudové chyby se dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor.
• 01:23:40 - Vydán příkaz k havarijnímu odstavení reaktoru zasunutím regulačních tyčí. Zasouvání tyčí však bylo příliš pomalé a dráha pro zasunutí tyčí byla teplem zdeformovaná.
• 01:23:44 - Výkon reaktoru začal prudce růst. To nevydržely palivové články a praskly, jejich úlomky spadly do chladicí vody, která se přeměnila v páru. Výbuch páry zvedl tisícitunové víko reaktoru a nastala první exploze. Po třech sekundách následovala druhá.
• 05:00- Požár na čtvrtém bloku byl uhašen.
• 24:00 - Vítr zavál radioaktivní spad na sever. Nejhůře postiženo bylo Bělorusko, zasaženo bylo i Baltské moře, Švédsko, Finsko a Rusko.
• 27. dubna - Formarkská jaderná elektrárna ve Švédsku zachytila první signály úniku radioaktivity. Evakuace městečka Pripjat. V poledne zavál vítr radioaktivní spad do Polska, Československa, Rakouska i Německa.
• 28. dubna 21:00 - O katastrofě se dozvídá svět.
• 30. dubna - Fotografie pořízené z vrtulníků potvrdily, že část grafitu z reaktoru stále hoří. Vrtulníky do požáru sypou tisíce tun písku a dalších látek.
• 1. května - Radioaktivita napadla převážně Rumunsko a Jugoslávii.
• 5. května - Ukončena evakuace lidí z 30 kilometrů kolem elektrárny.
• 7. května - Do ovzduší přestala unikat radioaktivita.
• 10. května - Rozhodnutí pohřbít zbytky reaktoru do olověného a betonového sarkofágu. Sarkofág dokončen v listopadu.
• 1987 - Ředitel elektrárny Viktor Brjuchanov odsouzen k deseti letům odnětí svobody.
• 1991 - Uzavřen druhý blok.
• 1996 - Uzavřen první blok.
• 2000 - 15. prosinec 12:16 - Vypnutí třetího - posledního fungujícího reaktoru černobylské elektrárny.

Vladimír Škurko byl tehdy vedoucí pracovník černobylské elektrárny. Volali mu hned po explozi. Na místo dorazil dvě hodiny po ní. Vzpomíná: "Byly to poslední dny Pompejí, začátek apokalypsy. Všude byl dým, vrstvy popela, z roztrhaných trubek stříkala voda, elektrárnou bloudily zmatené postavy s baterkami, hrůza. Mnoha lidem nedocházelo, co se stalo. Mně bylo vše jasné - viděl jsem kusy tyčí, těch, které měly být v reaktoru. Viděl jsem, že chybí střecha reaktoru, věděl jsem, že čelíme zkáze".

Měsíc po jaderné havárii v Černobylu projížděl zamořenou Ukrajinou dětský pěvecký sbor Jitro z Hradce Králové se sbormistrem Jiřím Skopalem. Koncert v Moskvě byl dlouhodobě plánovaný a byl úspěšný. O několik týdnů později děti ze sboru přijeli do Řecka. Řekové je nepustily do bazénu a Jugoslávci bazén raději vypustili, když se dozvěděli, odkud děti přijely.

Pracoval jsem tehdy v UTRINu – Ústavu technického rozvoje a informací a dostal se mi do rukou protokol Mezinárodní atomové energie ve Vídni, podle něhož přešel přes naše území také radioaktivní mrak, a to hned třikrát. Tehdejší předsedkyně orgánu paní doktorka Dagmar Zusková (hlavní hygienik ČSSR), odpovědná za informace pro vládu i obyvatelstvo před nově vznikajícím Klubem ekologických novinářů, bagatelizovala nepřiměřenou reakci občanů, odsuzovala fámy a neurčité, vágní zprávy, které se mezi občany šířily. Dokonce byl vydán zákaz, který bránil krajským a okresním hygienikům, aby sami o tom informovali.