luna
Astrology Pacific
slunce
 
Slezsko, země neznámá
Silesia, country unknown
 

Výzva Matice slezské: "Žádáme pracovníky rozhlasu, televize, novináře a další veřejné pracovníky, aby u slezských měst a míst užívali (konečně) správné historické příslušnosti."

Slezsko

Čs. televize: "Cesta pana prezidenta po severní Moravě vedla do Karviné, na Důl ČSM ve Stonavě, do Ostravy a Opavy."
Noviny: "V Osoblaze je to už 15. vražda na území severní Moravy."
Tajenka v křížovce: "Nejsevernější města Moravy - Opava, Krnov."
Hlášení: " Sněhové poměry na moravských horách: Jeseníky, Lysá hora, Velký Polom.,."
Slezská hymna na stropě kostela slezské vesnice: "Slezská vlasti, půdo svatá...". Funkcionář téže obce: "V naší severomoravské dědině..."

Redaktoři, novináři, politici by si měli přestat plést geografické a historické pojmy. Ale ke všem nejasnostem přidali další: severomoravský region. Nikdo nezná jeho hranice, tak se dá do něj umístit skoro všechno.

On možná jednou ten region vznikne, ale dnes pro dobrou orientaci se vraťme nebo zůstaňme při starých politických hranicích Moravy a Slezska. Ať máme jasno při případných rozhovorech o územních úpravách a změnách.

Slezsko bylo ve starých časech územím sporů mezi pražskými Přemyslovci a polskými Piastovci. Od 13. století náleželo Opavské Slezsko k markrabství moravskému, ale již v témže století se oddělilo od Moravy a stalo se doménou vedlejší větve Přemyslovců a v roce 1315 se Opavsko řadí už jako zvláštní země vedle Moravy. Stálými spory neudrželi Přemyslovci jednotné území, vznikají malá vévodství a knížectví:
Opavské, Krnovské, Jesenické, Bohumínské, Těšínské. V 1. čtvrtině 16. století už o Přemyslovcích ve Slezsku nevíme.

Významným rokem pro Slezsko byl rok 1742. Pruský král Fridrich II. po vítězství nad vojsky Marie Terezie (byl to první blitzkrieg v dějinách) získal v několika dnech většinu Slezska. Českému státu zůstala jižní část Krnovská a Opavska, Jesenicko, Bohumínsko a těšínské Slezsko. Hlavním městem Slezska se stala Opava. V roce 1782 císař Josef II. spojil Slezsko s Moravou ve správní celek, řízený guberniem v Brně. V Opavě však zůstal stavovský zemský sněm. V roce 1649 se Slezsko opět osamostatnilo a zůstalo jako zvláštní země až do roku 1928. Po první světové válce v roce 1920 bylo k Československu připojeno Hlučínsko a Těšínsko bylo rozděleno mezi Polsko a Československo. Po mnichovském diktátu připojilo Německo československé Slezsko k říši, Těšínsko k Polsku a po porážce Polska v září 1939 se Těšínsko octlo také v Hitlerové náruči v pruském Slezsku.

Po válce byly ukořistěné země vráceny. Byla obnovena Moravskoslezská země, v Moravské Ostravě byla však zřízena expozitura Zemského národního výboru. V roce 1949 vzniklo krajské uspořádání a v roce 1960 celé Slezsko a severní Morava byly zahrnuty do Severomoravského kraje.

Tak nám to císařové, králově, feudálové, politici a celá historie zamotali, že není divu, že dnes máme v hlavě zmatek a křížovkáři umisťují Opavu na severní Moravu. Severní Morava (s malým s) je však pojem geografický, je to území ležící na severní Moravě a nepatří tam Slezsko. Musíme proto najít určitá pravidla, jinak si brzy nebudeme rozumět. Ta pravidla mohou udávat dnes historie a geografie. Aspoň dočasně, než se třeba na základě ekonomických a politických vlivů vytvoří nové geopolitické celky, regiony (nebo jak se budou nazývat), podepřené významnými hospodářskými, dopravními, ekologickými a jinými poměry.

Liboslav Tetens v Moravskoslezském deníku ze dne 8.června 1991

Odkaz na podobné téma: Kdo vládne Slezsku?



Slezsko


From: Karel Tichý
Sent: Tuesday, May 15, 2007 3:34 PM
To: reporter.krnovsky
Subject: mala chybicka

Vážení,
v pondělním Deníku (14.5.2007) na stránce Sport Krnovska a Bruntálska jsem se dočetl že:

Horní Benešov. V malém městečku na severu Moravy se konal svátek všech příznivců kuželek....

Chtěl bych vás upozornit na omyl - Horní Benešov je ve Slezku. Stejně jako slezské město Krnov, Bruntál, Opava a třeba Český Těšín.

Vedle Horního Benešova je vodní nádrž Slezská Harta. Pro vašeho sportovního reportéra by nebyl problém napsat - vodní nádrž Severomoravská Harta.

Zdraví vás Karel Tichý, Horní Benešov ve Slezsku.

Dobrý den,
jmenuji se Jiří Vlček a jsem sportovním redaktorem Moravskoslezského deníku. Byl jsem Vámi připomínkován kvůli slovnímu spojení ve článku, který jsem (jak jste si jistě ráčil pozorně všimnout) nepsal já, nýbrž pan Černý, dopisovatel HBL a občan „napadeného“ města Horní Benešov.

Vážený pane, chtěl bych vás upozornit, že veškerý nacionalismus se mi poměrně příčí – můj patriotismus konči u toho, že žiji v Moravskoslezském kraji, tedy chcete-li na severní Moravě. Proto jsem s formulací pana Černého neměl žádný problém.
Přitom hranice mezi „Moravou“ a „Slezskem“ je velmi rozsáhlý a nesčetněkrát jinak vykládaný pojem.
K vaší úlevě vám mohu slíbit, že termín Severomoravská Harta používat nebudu, poněvadž není.
To, že je Slezská Harta vedle Horního Benešova totiž zdaleka neznamená nic. Co potom říkáte na termín „Moravská Ostrava“, používaném v nejhlubším srdci vámi tolik zdůrazňovaného SLEZSKA...

S přáním hezkého dne
Jiří Vlček, sportovní redaktor

Zdravím vás pane Vlčku.
Děkuji vám, že jste mi odpověděl.
Jen jsem chtěl objasnit termín Moravská Ostrava. Na území Ostravy se stékají hraniční řeky Odra a Ostravice. Uzemí mezi těmito řekami je Moravská Ostrava a to jsou například čtvrti Mariánské Hory, Vítkovice, Hulváky. Naproti tomu Ostrava Poruba je za řekou Odrou a je ve Slezsku, stejně jako Ostrava Svinov se známým nádražím pro Pendolina je ve Slezsku. Na východní straně Ostravy je za řekou Ostravicí stadion Bazaly a ten už je na Slezské Ostravě.
Mějte se krásně. Chatař z Horního Benešova ve Slezsku Karel Tichý
P.S. Momentálně v doma v Ostravě Porubě taktéž ve Slezsku.




Matice Slezská

Dnes žije na území českého Slezska většinou české obyvatelstvo přistěhované v mnohých případech až po druhé světové válce. Podle slov Vlastimila Kočvary, předsedy Ústředního výboru Matice slezské, dnešní generace často nemá vztah k historii a tradici Slezska.

Matice slezská je dnes nepolitickým občanským sdružením se zhruba tisícovkou členů. (Pro srovnání kromě Matice slezské existuje také Matice česká, která má asi 140 členů, a Matice moravská s 240 členy.) Má dva oblastní výbory v Opavě a Těšíně a ústřední výbor se sídlem v Opavě.

Dnešní doba je zcela jiná než byla před sto či padesáti lety. Matice nemusí zakládat či budovat školy a knihovny, nemusí obhajovat právo na národní jazyk, naši existenci nikdo neohrožuje, nad Čechy ve Slezsku nevisí hrozba odnárodnění či zániku. Přesto nebo snad právě proto má činnost a práce Matice slezské i dnes své opodstatnění. Členství naši země v Evropské Unii a postupná globalizace přinášejí nová rizika: Stali jsme se součástí systému, v němž vedle nás stojí země dnes sice již přátelské, leč mnohem větší, mocnější, lidnatější. Samovolně se bude uplatňovat přirozený jev, že silnější potlačí slabšího a byť byl ten mocnější sebeohleduplnější, může toho slabšího asimilovat – pokud se ovšem nechá. Je proto potřeba, aby hlavně ten méně silný byl natolik pevný, aby k tomu nedošlo. A to dnes nelze provést silou zbraní, částečně je to možné dokázat silou hospodářskou, avšak nejúčinnější - i když nejpomalejší - silou je síla ducha. A síla ducha znamená, že je třeba vědět, umět, tvořit. Slezsko má, bohužel, právě v tomto směru mnohokrát v dějinách otřesené základy. Změny hranic, hromadný exodus obyvatel či jeho nepřirozené změny občanské příslušnosti, devastace krajiny i sídel a další historické peripetie vedly ve svém důsledku k tomu, že současní obyvatelé Slezska mají vážné mezery ve vědění či umění, což se následně projevuje v menším rozměru tvoření. Proto každá aktivita, která vede lidi k novým poznatkům a podněcuje v nich iniciativu je dobrá, užitečná a potřebná a každý kdo tak činí, prospívá naši rozsáhlé komunitě. A Matice slezská má i na tomto poli mnohé, byť jako dobrovolná organizace jen omezené možnosti. Proto se dnes zaměřuje na osvětu, vzdělávání, propagaci a další oblasti, z nichž mohou mít naši spoluobčané užitek a prospěch. Aby konečný souhrnný výsledek ve svém celku představoval pyramidu poznatků, umu a děl, kterými přispějeme do obecné pokladnice Evropy. A bude-li tato pyramida dosti velká, její obsah bude dostatečně přesvědčivý, pak se nemusíme velkých sousedů obávat a ve sjednocené Evropě se neztratíme. A právě proto má naše práce v Matici slezské smysl a bude-li trvale plodná, budou její výsledky nepřehlédnutelné i v obecném, evropském měřítku.

Další odkazy:

www.maticeslezska.cz
www.opava-city.cz/
www.maticeslezska-opava.cz


Zemský erb Slezska
Česká část Slezska
Z historie



Otázka slezanství zůstává stále otevřená

Historické území, jehož zeměpisné umístění dělá těžké problémy novinářům i politikům

Problém slezanství či slezské národnosti hýbal naším regionem především na počátku devadesátých let minulého století, načež utichl. V současné době ale hýbe Polskem. Tam se konalo sčítání lidu a mnoho občanů napsalo do rubriky o národnosti - Slezan. V podzimních regionálních volbách se u našich severních sousedů dostalo na mnohé radnice Hnutí za slezskou autonomii. Na druhé straně je slezanství odmítáno s tím, že Slezan rovná se Němec. Což samozřejmě není pravda. Polákům z historického slezského území přijde sympatické, že Česká republika má na státním znaku také slezskou orlici.

Ostrava poruba ve Slezsku
Historické území

Češi ale o Slezsku moc nevědí a ani se o něho nezajímají. Je to důsledek situace po roce 1990, kdy hrozil rozpad státu a snahy Moravanů a Slezanů o autonomii byly odmítnuty. Touha po autonomii Slezska budí v Polské republice velké emoce.
U nás je to jinak, mnoho lidí v Moravskoslezském kraji ani neví, zda žijí na Moravě, nebo ve Slezsku. Přitom ostravský městský obvod Porubá je jedním z největších a nejlidnatějších slezských městských sídel vůbec. Některé části Ostravy jsou na Moravě a jiné ve Slezsku. Hranici tvoří řeky Odra a Ostravice až po jejich soutok. Co je na levé straně Odry a na pravé straně Ostravice (ve směru toku) je ve Slezsku, co je uvnitř - až po soutok obou řek u Koblova -, je na Moravě. Až na malé výjimky. „Slezsko je historické území," tvrdí jednatel Matice slezské v Opavě Vlastimil Kočvara, „které bylo ještě za Jana Lucemburského součástí zemí Koruny české, později pak součástí Rakouska. O jeho velkou část pak za pruských válek v roce 1742 rakouská císařovna Marie Terezie přišla."

Zatajování Slezska

Komunisté po druhé světové válce pojem Slezska neuznávali a stvořili Severomoravský kraj, ačkoliv na jeho území byla značná část Slezska. Důvodem - jak se dnes argumentuje v Polsku - bylo spojení pojmu slezský a německý. Proto se dnes tak houževnatě a nesprávně lpí na názvu severní Morava. Dokonce i úředníci celostátních institucí se pletou a města jako Frýdek-Místek, Karviná či Bruntál umísťují chybně na Moravu. Někdy se dokonce používá obrat Moravské Slezsko. „To není správné," tvrdí Vlastimil Kočvara, „protože Slezsko nikdy nebylo podřízeno Moravě. Z roku 1928 máme název Země Moravskoslezská, ale to bylo dáno spíše důvody politickými, zemské orgány byly v Brně."

Dávná země nikoho

Osudem Slezska je, že nikdy nebylo jednotným správním útvarem, nemělo jednotícího krále, skládalo se z majetků různých feudálů a záleželo na nich, ke komu se z příčin ekonomických či obranných přikláněli, zda k Prusku, Polsku nebo k Českému království. Podle této náklonnosti vyhledávali v případě nutnosti ochranu. Vlastimil Kočvara míní, že nejvíce chybují v tomto zeměpisném pojmosloví novináři, zejména pak z celostátních deníků. Jejím absolutně jedno, co je a není ve Slezsku, ale to je takové pražské fouňovství a neochota respektovat jiná území. Redaktoři z regionálních deníků jsou opatrnější, nicméně i oni často chybují.

Slezané byli odsunuti

Nicméně problém je také v tom, že po druhé světové válce bylo z velké části Slezska odsunuto německé obyvatelstvo, na jejich místo přišli takzvaní dosídlenci z vnitrozemí, dále pak volyňští Češi, Slováci, Řekové a další. Ti ovšem nepřevzali historii tohoto regionu, vůbec ji neznali, nebyli spojeni s její dlouholetou kulturou. Slezsko je naše historické území a my bychom měli ukázat nějaké kulturní povědomí, vytvořit nový druh lokálního vlastenectví, vztahu k místu, kde žijeme. V České republice, kde nacionální postoje nejsou tak výrazné jako v Polsku, nemá slezanství, jako národnost, příliš velkou šanci.

BOLESLAV NAVRÁTIL v Deníku ze dne 12.4.2011
Slezská a Moravská Ostrava


-----Původní zpráva----- From: Jiří Vaňáček
Sent: Monday, July 04, 2011 1:04 PM
To: propacific@volny.cz
Subject: k nepřesnostem ve vašem článku o Slezsku
Zdravím

Moravské enklávy ve Slezsku Prohlédl jsem si dneska váš web http://astrolot.cz/mimo/slezsko.html Musím konstatovat, že na něm máte uvedené jisté nepřesnosti a ne úplně správné mapy. Podle textu, který máte v dotyčném článku soudím, že nejspíš nemáte žádné povědomí o územích, která se označovala jako tzv. Moravské enklávy ve Slezsku. Jednalo se o části Moravy, které Josef II. z hlediska státní správy svěřil do správy slezským zemským orgánům, nicméně z hlediska samosprávy stále podléhaly moravským zemským orgánům a až do konce zemského uspořádání zde platily moravské zemské zákony. Jednou z těchto enkláv (či spíše "exkláv") bylo zrovna Osoblažsko, dále výběžek Moravy sahající až na území moderního statutárního města Opavy, zahrnující Litultovice, Uhlířov, Jaktař a dalšími vesnice, dále k.ú. Vlaštovičky (v předkomunistických hranicích), Suché Lazce (v předkomunistických hranicích - tedy včetně Kravařova) a k.ú. Slatina (v předkomunistických hranicích - tedy včetně svých dřívějších osad Ohrady a Karlovic).

Já vím, že v 19. století a zvláště pak ve století 20. už nebylo moc zvykem vyobrazovat na mapách tato území mimo Slezsko, přestože se jeho sooučástí nikdy nestala.

Více o těchto územích naleznete včetně mapy zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravské_enklávy_ve_Slezsku Dále vám posílám skeny dvou pasáží s relevantními informacemi z knihy "Historický lexikon městysů a měst" a PDF soubor s jednou poslaneckou interpelací z doby První republiky ohledně nerealizovaného návrhu na připojení Moravských enkláv ke Slezsku. Byl bych rád, kdybyste nyní opravil váš článek.

Já Slezsko uznávám, ale opravdu nevidím jediný důvod, proč nechávat lidi v mylné víře, že například Osoblaha leží ve Slezsku.

S pozdravem moravský wikipedista Kirk, vlastním jménem Jiří Vaňáček, Brno-Židenice.

vztyčení moravské vlajky na haldě Ema































Novoroční výstup na haldu Ema. Vztyčení moravské vlajky na haldě Ema ve Slezské Ostravě.






Zapamatovat web Astrology Pacific




Astrology Pacific 1   |   Astrologická praxe 1   |   Astrologická praxe 2   |     |   kniha hostů je na hl.stránce   |   námět do Astrologického fóra  
Stránka byla upravena programem Made with AceHTML 5 Pro. AceHTML 5.06.1 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML 5.06.1 Pro.
Hledáte na těchto stránkách nějaký výraz, jméno, nebo slovo?
(Slovo napište, prosím, bez háčků a čárek. Hledá jen v Astrology Pacific 1.)

Search on these pages any expression, or word?
master com
Zkuste v jiném vyhledávači
(Slovo napište, prosím, bez háčků a čárek. Hledá v Astrology Pacific 1, 2 a 3.)

Search on these pages any expression, or word?