www.volny.cz/astrolot/       |    www.astrolot.xf.cz/       |       Astrologické zajímavosti 1      |       Astrologické zajímavosti 2


Astrologie na prahu nového tisíciletí
_____________________________________
aneb Astrologie vodnářského věku



Přednáška (Přednáška Jana KALETY)
ASTRO_spol 8.11.2003



Astrologii můžeme rozdělit na několik typů:

- tradiční,
- humanistická (transpersonální),
- psychoastrologie (Rud. Steiner, Hermann Meier),
- karmická,
- esoterické školy (astrologie paprsků).

Dohodněme se úvodem, že současnou moderní astrologii budeme nazývat "vodnářskou" astrologií. Příčina tkví ve skutečnosti o níž jsme zde již vícekrát hovořili, a tou je fakt, že lidstvo v současnosti vstupuje do věku Vodnáře.
Vodnářská astrologie nám říká, že planety skutečně mají na člověka svůj vliv. A ten vliv, či působení planet na člověka je charakteru energetického. Současně však musíme také říci, že dodnes přesně nevíme, jakými zákonitostmi se uvedené působení planet na člověka řídí. A navíc je uvedený vliv posilován dalšími vlivy, o nichž si zde dále také něco řekneme.
1) Na čem tedy je vlastně založena vodnářská astrologie? Především na čtyřech úrovních prožívání (dle Dane Rudhyara):

a. - biologická,
b. - společensko-kulturní,
c. - osobní (individuální),
d. - transpersonální.

Ad a: Na biologické úrovni je jedinec, jehož zajímají pouze záležitosti týkající se jeho přežití na nejnižší, biologické (pozemské) úrovni. Jako příklad takové úrovně bychom si mohli z poslední doby uvést např. nějakého bezdomovce, žijícího někde v parku, či někde pod mostem. Jde tedy o jedince, jenž v životě nemá vyšší ambice, než "jak přežít". Jediným jeho zájmem je vydělat si pár korun sběrem něčeho (papíru, láhví) tak, aby přežil tento den, max. ten následující. A více jej nezajímá. Jde zde převážně o jedince, kteří se učí zvládat existenci v systému pozemského života zde na Zemi. Velikost této skupiny činí odhadem určitě méně než 20 % populace.

Ad b: Na této úrovni již člověk má vyšší ambice a mnohdy je v životě úspěšně realizuje, zejména pokud jde např. o ambici založení rodiny, začlenění se do určité společnosti, vybudování si určité pozice - místa ve společnosti. Tento jedinec zvládnul jisté schopnosti a kvality související se životem ve společnosti jiných lidí. Jde o jedince cíleně se učícího spolupracovat s jinými lidmi.
Zde si také musíme uvědomit skutečnost, že jedinec žijící na společensko-kulturní úrovni, žije současně i na úrovni biologické. I on se totiž musí starat o přežití své a své rodiny.

Ad c: Tyto jedince již neuspokojuje pouze život, práce, rodina, a pod., tedy základní atributy existence jedince, nýbrž jde o lidi, jejichž ambice jsou ještě vyšší. Pracují na rozvoji svých mentálních schopností a mentální tvořivosti. Jde zpravidla o jedince středního až vyššího věku, začínajícího se zajímat o záležitosti běžně skryté, aniž by to bylo současně v rozporu s požadavky rodiny a společnosti. Tito lidé se zajímají o duchovno, ezoteriku, hledají skrytý smysl života, a pod., tedy přehodnocením existujícího života najít jeho nový smysl.

Ad d: Tato úroveň je charakteristická naprostým zvládnutím všech tří předešlých úrovní, určitým povznesením se nad onu fyzickou úroveň, a zaměřením své pozornosti k vyšším složkám své bytosti. Takového člověka počnou zajímat věci existující mimo tento svět. Navenek, pro své okolí, se tito lidé jeví, jakoby ani nebyli z tohoto světa, neboť všechny jevy tohoto světa zpracovávají v sobě zcela jiným, svému okolí neznámým způsobem. Výrazným rysem této úrovně je silný rozvoj napojení na vyšší složky lidské bytosti. Zatímco v osobní úrovni se ono napojení teprve rozvíjí, dosahuje v transpersonální úrovni svého vrcholu, přičemž dotyčný člověk se zde již chová jako osobnost, tedy ke svému okolí vyzařuje již zcela jiné kvality.

O uvedených úrovních lze říci, že obě krajní (biologická a transpersonální) jsou nejméně početné, zatímco obě prostřední úrovně jsou mnohem početnější, ale ne stejně početné. Dle mé úvahy uvedené početnosti populace činí v průměru u úrovně
biologické 2 až 5 %,
společensko - kulturní 70 až 75 %,
osobní 15 až 20 %,
transpersonální do 1 %.

Rovněž je důležité uvědomit si, že současná situace ve světě, taková jaká dnes existuje, souvisí s přechodem do vodnářského věku, což současně znamená, že se mnoho lidí ze společensko-kulturní úrovně posune do úrovně osobní, a mnoho z té osobní se posune do transpersonální úrovně.

2) Druhým důležitým bodem vodnářské astrologie je "Reinterpretace astrologické symboliky". Zejména jde o reinterpretaci archetypální symboliky - planet,
- zvěrokruhu, a
- astrologických domů.

Zde se vodnářská astrologie zaměřuje opět k původnímu cíli, jímž je zjistit, proč je to v astrologii tak, jak to je. Tedy nejen pouze konstatovat fakt "je to tak", nýbrž také zjistit proč, t.j. v čem tkví příčina. Přitom je zde pochopitelně nutné zapojit určitou míru intuice a poznání z jiných ezoterických oblastí, abychom mohli uvedené příčiny odhalit.

3) Třetím důležitým bodem je uvědomit si, že všechny horoskopické prvky jsou vlastně svojí podstatou ENERGIE. Horoskop se svým postavením planet a jejich vazbami tedy vypovídá o energetických kvalitách, přičemž nehovoříme o konkrétních planetách, nýbrž o principech. Pokud si tedy uvedené uvědomíme, dostává celý náš pohled najednou jistý smysl a řád. Pochopíme-li uvedený princip, můžeme si najednou v horoskopu odvodit spoustu věcí. Nemusíme tedy znát staleté astrologické poučky o působení kvadratur, opozic, sextilů, trigonů, a t.d., neboť najednou víme, že tam působí taková či onaká energie, působící na člověka určitým vlivem, a dotyčný člověk prostě reaguje, buď jistým karmickým způsobem, nebo se působící změně brání, z čehož pak plynou vlastně jeho problémy. A ony problémy jsou takového charakteru, o nichž v příslušné úrovni hovoří tradiční astrologie.

4) Čtvrtým bodem je, že vodnářská astrologie pracuje s "novým pojetím kauzálního řádu". Co to je ? Uvedený pojem je v ezoterice znám pod pojmem "karma", ve fyzice třeba hovoříme o kauzálním vztahu příčina - následek, nebo akce - reakce, a pod.

5) Vodnářská astrologie preferuje "Energetický pohled na vztahy v horoskopu", před pohledem mechanistickým, jejž používá astrologie tradiční, uvádějící, že příslušná planeta je v tom bodě a působí určitým vlivem. Vodnářská astrologie vidí uvedené jako hru energií. Z horoskopu jako celku nikdy nelze jednotlivosti vytrhávat z kontextu, tedy např. říkat že určitý aspekt bude působit určitým vlivem, nýbrž je třeba si uvědomit, že onen určitý aspekt v tomto konkrétním horoskopu tohoto konkrétního člověka, jsoucího na určité konkrétní úrovni prožívání, bude v dané konkrétní situaci působit takovýmto určitým vlivem. A v jiné situaci bude působit jinak!

V průběhu let byly získány jisté poznatky, na jejichž podkladě bylo možné definovat jisté nové astrologické pojmy jako např. faktor změny, faktor stability, jenž jsou v podstatě dosud neznámé a v astrologické tradici jakoby nemají žádné opodstatnění. Patří sem také principy resonance, které se ve vodnářské astrologii uplatňují; byla formulována dvě resonanční pravidla, pracuje se s "revolucí životního cyklu", a také s "revolucí jednotlivých planetárních cyklů", přičemž pojem revoluce zde má význam vývoje, nikoliv význam změny podstaty.

Svůj význam mají rovněž poznatky amerického podnikatele jménem Robert A. Monroe. Uvedený autor popisuje své poznatky získané v situaci, kdy se dostal jakoby mimo své tělo. Z těchto pobytů "mimo" pak uvádí, jak to někde "tam" funguje. Zjistil především, že toto pozemské fyzické tělo není člověk, nýbrž společně s emocionalitou, mentalitou a energetickými složkami toto fyzické tělo tvoří osobnost člověka fungujícího ve zdejším hmotném reálu.
Nad uvedenou osobností je složka, jenž je nazývána různě. Dohodněme se zde, že tuto složku budeme nazývat "evoluční" složkou lidské bytosti. Dá se v podstatě říci, že jde o složku, často nazývanou "vyšší já", nebo jindy také "ego", nebo "duše". Nad evoluční složkou je ještě jedna složka, jíž budeme říkat "transformační" složka lidské bytosti. Jde o složku, již staří ezoterici nazývali "monáda". A právě tato složka je "člověk".
Nad uvedenými složkami, jako celek nazývanými "lidská bytost", pak existuje "absolutní úroveň" napojená na nějakou vyšší inteligenci. Někdo jí říká Bůh, někdo Stvořitel, a pod.
Uvědomme si zde, že všechny uvedené tři složky, t.j. osobnost, duše, i transformační složka, jsou energiemi, přesto, že vypadají jako hmota.

ilustrace Proč je to tak komplikované? My lidé jsme, dle výzkumů pana Monroa, energetickým programem, podobně jako software v počítači. Stejně funguje i uvedená transformační složka. Ta obsahuje určitý plán vývoje, jenž je životem nucen se realizovat. Např. pro nás nyní onen plán vývoje říká, že je teď potřeba dostat se na fyzickou úroveň na nějakou planetu, což se realizuje inkarnací, čili zrozením se v lidském těle. Mechanismus uvedeného dosud není zcela přesně rozluštěn. Podstatou je, že transformační složka vyprojektuje své vědomí až do fyzické úrovně, tedy do osobnosti člověka, jenž pak existuje ve hmotné podobě zde na planetě Zemi a získává nějaké dovednosti a zkušenosti. Když dotyčný člověk umírá, jeho zkušenosti, opět ve formě energie, se z něj uvolňují a vytvoří "evoluční" složku, v níž se ony zkušenosti shromažďují.

Monroe tvrdí, že monáda si vytváří spoustu inkarnací, řádově až tisíc, které jdou do fyzické úrovně. Jednotlivé inkarnace (existence) na fyzické úrovni neprobíhají ve stejném čase, nýbrž jsou časově rozloženy do mnoha časových období. Z hlediska evoluční složky to není žádný problém, neboť ona vidí časoprostor podobně, jako když my se díváme na mapu. Ona tedy ví co právě dělá ta která inkarnace, jaké má úkoly, a zkušenosti jakého typu sbírá.

Důležitým faktem uvedeného modelu je, že my lidé jsme v podstatě energie, a naším úkolem je sbírat zkušenosti z hmotné sféry časoprostoru. Toto probíhá v současné fázi vývoje lidstva. V dávné minulosti tomu bylo jinak, v budoucnosti tomu bude opět jinak. Tímto způsobem se dostáváme na určitou fyzickou planetu působící na nás jako vývojové prostředí k získávání určitých zkušeností a realizujeme určitý životní plán našeho vývoje, neboť zmíněný plán existuje v monádě pouze v latentní formě. Z uvedeného plyne, že monáda plní současně více funkcí. Jednou z nich je uvedené získávání a sbírání zkušeností, čímž se jakoby naplňuje její určení. Druhou její funkcí je informovat nadřazené složky o tom, co se děje "dole", neboť energie vyšších složek je tak vysoká, že není možný přímý kontakt mezi osobností a složkami nad monádou.

Uvědomíme-li si vzezření klasického člověka, zjistíme, že není důležité co se děje na úrovni osobnosti, jíž se právě zabývá ona tradiční astrologie, řešící neustále co je a co není pro člověka příznivé, ale že je důležité, jak je příslušná osobnost efektivní právě v tom sběru informací směrem nahoru. To znamená, že pak je daleko důležitější určitý vývojový plán, existující pro předmětného člověka, určený monádou, jež jej uplatňuje na evoluční složce (duši), která jej zase uplatňuje, resp. snaží se jej uplatnit, na osobnosti.

Situace je totiž taková, že informace a zkušenosti zespodu směrem nahoru, do duše, proudí, ale směrem dolů zpravidla neproudí příslušné instrukce pro osobnost, neboť spousta lidí nemá ani potuchy o tom, jaký je jejich úkol zde na Zemi. A já tvrdím, že právě uvedené by mělo být v horoskopu hledáno a objasňováno. Právě tyto skutečnosti, které bychom měli pro své vyšší složky realizovat, bychom měli v horoskopu hledat, neboť ony tam jsou obsaženy. Ale je nutno je najít a vyjevit. A to je něco zcela jiného, než jen hledat v horoskopu odpověď na otázku, co se mi dneska právě hodí, nebo nehodí. Jaké zaměstnání bych chtěl dnes získat, kolik peněz bych chtěl dnes vyhrát, a pod.

Dnes se někdy hovoří o t.zv. "osvícení", přičemž skoro nikdo neví, co si pod tímto pojmem představit. Já si myslím, že jde o dokonalé propojení všech zde uváděných složek tak, že informace jimi mohou proudit jak směrem nahoru, tak i směrem dolů. Důsledkem uvedeného je fakt, že osvícený člověk ví co má dělat, resp. ví, co je jeho úkolem na tomto pozemském světě. A podle toho také koná.

Někteří astrologové nahlížejí na kvadratury jako na pozitivní, na triny (kvinkunxy) jako na negativní, a pod. Já tohle beru jako přirozenou věc, neboť co my víme o tom, co je pro monádu dobré, nebo špatné? Nevíme o tom nic, a hodnotíme to ze svého úzce omezeného hlediska, kdy jsme doslova uzamčeni v pozemské časoprostorové existenci, z níž se nijakým způsobem nemůžeme dostat, a není ostatně ani účelem, abychom se dostali někam jinam, neboť teď jsme zde, máme zde svůj úkol, a to musíme využít co nejefektivněji. A pouze pokud si tyto souvislosti uvědomíme, rozvineme v sobě postupně schopnost využívat svou nynější životní příležitost efektivně. A to je, myslím si, to podstatné.

Kauzální řád: Všichni známe pojem "karma", dobrá karma, špatná karma, a pod. Někdy ve dvacátých až 30. letech min. století německý biolog Kammerer formuloval novou teorii kauzálního řádu. Byl to vědec, z jehož pera vzešla kniha "Zákon posloupnosti". Bohužel jeho slibně se rozvíjející výzkumy byly ukončeny brzy po objevu entropie II. svět. válkou. Entropie je mírou chaosu (neuspořádanosti - pozn. zpracovatele) systému. Uspořádané systémy, podléhající určitému řádu, se postupně stávají neuspořádanými. Příkladem může být vesmír, který postupně chladne až do úplného vychladnutí a následného zhroucení.

Pan Kammerer to vidí jinak. Tvrdí, že planety fungují podléhajíc jisté rozšířené formě zákona setrvačnosti, který zní: "Jakýkoliv komplex těles, fungující podle určité silové konstelace, má tendenci k zachování původních podmínek i poté, kdy na tělesa tato původní síla přestane působit. Jednotlivá tělesa projevují trvalou a přímočarou stálost zachování jejich původního stavu, zatímco, je-li těles více (komplex), pak tělesa zachovávají původní podmínky nepřímým, nebo dynamickým způsobem". V uvedeném případě již nejde o nějaké jednoduché akce a reakce, nýbrž o dynamickou skupinu těles. V návaznosti na uvedené pak Kammerer tvrdí, že "pokud na takový systém počne působit vnější síla, pak energie jeho původního stavu se nerozplyne, nýbrž se přeměňuje na soustavy sil podobných oné původní a rozvětvuje se na formy, které se postupně stanou součástí struktury vyššího řádu, z níž pak vystoupí na povrch jako obraz, podobající se původnímu stavu".

Dále také řekl, že "jakákoliv dvě blízká tělesa, resp. soustavy těles, projevují tendenci ke vzájemnému vyrovnávání různých energií v nich obsažených. Tímto vyrovnáváním energií získávají tyto systémy vzájemnou podobnost, přičemž uvedené se týká všech energetických vlastností obou soustav, nikoliv pouze stavu hmoty".

Existují-li tedy dvě různá blízká tělesa, rezonující na dvou různých frekvencích, pak tyto dvě frekvence mají tendenci se vzájemně ovlivňovat. To znamená, že např. Mars se dle zákonů setrvačnosti pohybuje vesmírem určitým způsobem, přičemž tato setrvačnost má vliv i v jiných aspektech souvisejících s Marsem. Je-li tedy Mars přisuzován bohu války, resp. určité aktivitě, či akci, tak uvedená setrvačnost se bude projevovat také v životě člověka tak, že planetou Mars bude ovlivňována i jeho aktivita.

Dále pan Kammerer uvedl, že "vzájemné působení dvou kmitajících systémů se projevuje napodobováním jejich postupného projevu, přičemž periody slabší, nebo méně pravidelné, jsou asimilovány periodami silnějšími a pravidelnějšími". Rovněž i toto je zajímavá skutečnost, jíž věda zná v podstatě již dávno pod názvem "fázové, nebo modální uzavírání". A je to o tom, že máme-li třeba místnost plnou např. hodin pendlovek, pak jejich tikání má tendenci se synchronizovat, takže po čase tikají všechny stejně v jeden okamžik. Stejná situace je na obloze. Víme, že Měsíc obíhá kolem Země za stejnou dobu, za niž se sám otočí kolem své osy. Čili v průběhu mnoha miliard let obíhání Měsíce kolem Země se uvedené dvě frekvence sesynchronizovaly, což věda nazývá "fázovým uzavíráním".

Dále uvedl: "Hierarchicky nadřazené, tudíž silnější soustavy mají tendenci k prosazení svého vlivu na soustavách slabších". A to je přesně o tom, o čem se bavíme v astrologii. Co je pro člověka hierarchicky nadřazenou soustavou? Na hmotné úrovni to je soustava planet kolem nás, neboť my jsme inkarnováni na Zemi, jež je součástí sluneční soustavy, obsahující i jiná tělesa, což jsou obrovské masy energie, proudící neuvěřitelnými rychlostmi vesmírem. Takto je i člověk pod vlivem oněch energetických proudů. A nelze se jim vyhnout. Takže svým zrozením se zde dostaneme do jakéhosi obrovského mlýnku, jenž nás neustále semílá. Pak záleží jen na každém z nás, umíme-li v tom mlýnku "chodit" a kormidlovat, nebo necháme sebou vláčet a otloukat. Představme si Jupitera, obíhajícího třeba 5 miliard let neustále po své stejné dráze. Tradiční fyzika uznává přitažlivost Jupitera, uznává kolem něj existující síly a pole, neuznává však fakt, že těch 5 miliard let oběhu představuje současně obrovsky neskutečnou sílu, ovlivňující všechen život v celé sluneční soustavě. Tuto vlastnost fyzika nezná. Na rozdíl od astrologů, kteří s touto, a podobnými silami pracují.

Síla, vznikající při oběhu planet, nepůsobí tím, že těleso (hmota) má nějakou přitažlivost, nýbrž působí tím, že těleso neustále obíhá, a to v téže dráze. Pokud by se uvedené podařilo potvrdit i fyzice, byla by tím vlastně astrologie legalizována jako věda. Z Kammererových výzkumů vyplývá, že podstata jakéhokoliv systému při jeho proměně nezaniká, ale integruje se do vyššího systému. Z toho také plyne, že to, co my lidé zde na Zemi vytvoříme, po našem odchodu z tohoto světa nezaniká, nýbrž se integruje do systému vyššího. A to přesně odpovídá tomu, co uvádí Monroe, totiž že naše zkušenosti se integrují do systému vyššího, jímž je evoluční složka. Tato evoluční složka se následně po ukončení vývoje integruje do monády. Monáda pak následně odchází dál. Dále Kammerer uvádí, že "neustálým opakováním oběžných cyklů planet se posiluje tendence jejich základního vlivu, přičemž dva systémy zdánlivě na sobě nezávislé jsou spojeny právě vzájemným počátečním propojením cyklů", nazvaným synchronizace. Čili planety obíhající kolem Slunce jsou vzájemně spojeny právě délkou svého oběžného cyklu. Cykly se pak vzájemně dostávají neustále do určité fáze, jež dále vytváří určitou kvalitu působení na člověka na Zemi.

"Synchronizace vytváří v časoprostorovém kontinuu vliv, který odráží příčinu a následek v cyklické časové charakteristice. Přesto vliv synchronizovaného vyššího systému planety se ani tak neprojeví okamžitým tranzitním působením na systémy nižší, ale spíše vlivem síly naakumulované nesčetnými oběhy a rytmem jejich vlivů na pozemskou realitu". Uvedené je příčinou, že v astrologii fungují nejenom tranzity, ale fungují i direkce a pod., nesouvisející vůbec s nějakou reálnou metodou, neboť jde o metodu odvozenou. Ale proto, že existuje ona tendence k zachování (k synchronizaci), proto i tyto metody fungují.

Uvedenou sílu, akumulující se jako důsledek neustálého obíhání planet po oběžných drahách, nazývám "faktor změny" a působí ve sluneční soustavě. V okamžiku zrození jedince stojí všechna tělesa na obloze v určité poloze (fázi) vzhledem ke zrozenci, a stejně tak k sobě navzájem. Tímto je pak určen systém domů, a také silové působení planet. Toto jsem nazval "faktor změny".

Proč?
Faktor změny bude nejsilnější v pásu ekliptiky, neboť právě po ní (v její rovině) neustále obíhají planety. Každé těleso jež se dostane do těsné blízkosti ekliptiky bude působit mnohem silněji, než těleso mimo ekliptiku. Důkazem pro toto tvrzení je právě Pluto, protínající ekliptiku pod určitým úhlem. Je známo, že blíží-li se Pluto k ekliptice, je jeho působení velmi silné, zatímco mimo ekliptiku je jeho působení nic moc. A v současné době se Pluto k ekliptice přibližuje a protne ji zhruba za 10 let. Tak uvidíme, co se bude dít, neboť Pluto je v astrologii, co do svého působení, považováno za nefunkční planetu. Tak uvidíme.
Takže nejvyšší faktor změny bude mít ekliptika, nejmenší faktor změny bude v oblasti ekliptikálních pólů, kde jsou "jen" hvězdy. Jenže jsem zjistil, že svoji úlohu tam hrají i ony hvězdy. Eliz Baelyová tvrdí, že hvězdy kolem souhvězdí Velké medvědice, plejády a pod., vytvářejí síly, nazvané paprsky, jež na Zemi působí v dlouhých časových cyklech. A já jsem tuto sílu působící v oblasti ekliptikálních pólů nazval "faktor stability", jako určitý protipól k faktoru změny.

Dovolil jsem si formulovat následující definice:
              - Faktor změny je funkcí vlivu dynamické charakteristiky cyklického času:
fz = D . cykl.čas

              - Faktor stability je funkcí vlivu statické charakteristiky lineárního času:
fs = S . lin.čas

Faktor změny je tedy dynamická charakteristika vztahující se k cyklickému času. Proti němu je Faktor stability statickou charakteristikou vztahující se k lineárnímu času.

Hovoříme-li zde o čase, musíme si uvědomit, že čas tak, jak jej známe z našeho pozemského života, neustále přicházející odkudsi z budoucnosti, a mizející neustále kamsi do minulosti, tedy jakýsi náš lineární čas, je pouze jednou ze složek času. Velmi důležitou složkou v astrologii je t.zv. cyklický čas. Co to je? Cyklický čas je určen tím, že všechna nebeská tělesa obíhají, tudíž že vše se určitým způsobem opakuje. Opakuje se otáčení Země, opakuje se roční doba, opakují se oběhy planet, a t.pod. Z toho plyne, že čas není strukturován lineárně, nýbrž že zřejmě dochází k syntéze lineární složky času s uvedenou cyklickou.

Nebo ještě jinak: Víme, že určitá planeta obíhá po jakési kružnici, či elipse, kolem Slunce. Současně ale víme, že to nemůže být kruhový, či eliptický pohyb, neboť ani samo Slunce nestojí, ale určitým způsobem se pohybuje vpřed vesmírem, neboť i ono podléhá nějakému vyššímu cyklu. Tudíž z onoho původně kruhového pohybu dostaneme jako výslednici pohyb, podobající se více, či méně, jakési spirále. Ale spirála je syntézou cyklu a lineárního času. Toto je ve vodnářské astrologii naprosto klíčový poznatek, neboť uvedeným způsobem je zajištěn jakýkoliv vývoj. Pokud by totiž vše šlo pouze v cyklech, tudíž pokud by se vše pouze prostým způsobem cyklicky opakovalo, nebyl by možný vývoj.

Musí se tedy vyskytovat ještě nějaká lineární složka, posouvající celý cyklus neustále do vyšší roviny, jež svým působením zajišťuje vývojovou spirálu. Proto je spirála důležitou složkou vývoje.
Můžeme tedy říci, že na okraji (obvodu) oné spirály má největší vliv faktor změny, zatímco v ose vývojové spirály má největší vliv faktor stability. Lineární pohyb v ose tudíž onen systém stabilizuje.

Dá se pak tedy zapsat, že
       1
fz = ----
       fs

nebo také
fz . fs = 1



Zatmění měsíce 09.11.2003
___________________________



Přednáška (Přednáška Jana KALETY)
ASTRO_spol 8.11.2003



Uvedené zatmění nastane dnes v noci ve 2:00 hod. ráno SEČ, a uvědomme si, že takto bude toto postavení v příslušném čase dle časového pásma působit vlastně po celém světě.
Nebudeme ale nyní zkoumat působení uvedené konstelace na nějaké konkrétní místo na světě, nýbrž se zevrubně podíváme na tuto konstelaci jako takovou. Po jejím vykreslení v grafické podobě nás okamžitě zaujme formace těles, jejichž spojnice tvoří výsledný obraz nazvaný Davidovou hvězdou, jež má nepochybně svůj určitý význam.

zatmění Měsíce

Při podrobnějším pohledu zjistíme, že uvedené postavení planet vytváří jednak "zemský", a jednak "vodní" trojúhelník. Zemský trojúhelník vypovídá o zvládání zemských schopností a kvalit potřebných k přežití řekněme na biologické úrovni, zatímco vodní trojúhelník odpovídá kvalitám společensko-kulturní úrovně. Tudíž uvedená formace naznačuje určitý zlom udávající, že globálně by lidstvo mělo zvládnout biologickou a společensko-kulturní kvalitu, a opět globálně přestup do kvality osobní. Nakolik skutečně dojde, a kdy dojde k realizaci uvedeného, to je již samo o sobě záležitost jiná. Pro mne předmětný hexagram znamená to, co bylo uvedeno, nehledě na fakt, že k němu dochází za úplňku, a ještě v čase zatmění měsíce.

Uvedené bych interpretoval tak, že Luna je v Býku, takže onen princip přílišného vnímání hmoty a sil materialismu je zatměn, nebo chcete-li skryt - čili jakoby se zde uvádělo, že zvládnutí hmoty již bylo dosaženo dostatečně, a pro udržení rovnováhy a stability je třeba se nadále zaměřit na zvládání oblasti vědomí. To pro lidstvo naznačuje možnost hlouběji proniknout do struktury vědomí.

A navíc je Davidova hvězda také symbolem Krista.
Ze zvukového záznamu zpracoval
astrolog Ing. FIBICH Lubomír
listopad 2003



Astrology Pacific 1   |   Astrology Pacific 2   |   Zajímavosti   |     |   kniha hostů je na hl.stránce   |   námět do Astrologického fóra  
Stránka byla upravena programem Made with AceHTML 5 Pro. AceHTML 5.06.1 Pro.
WebPage created per programme  AceHTML 5.06.1 Pro.
NaVrcholu
astrologie astrologie.cz Karel Tichý